POLSKO
Bieszczady
23.8.-30.8.2007
Hlavní postavy: 
Peggy Bígl Ben
A co že se to vlastně stalo?:-)
Inu co, kdo by nechtěl stanout v jedné chvíli na třech různých místech? A jak jsme to dokázali?...
V naší letité partě muselo nejdříve dojít k velikému třesku. Ťáplo, první a jediný šéf naší party, předal dobrovolně (a viditelně rád) otěže svému nástupci, Wikimu.
A ten, hned jak si Ťápla dostatečně zkrotil (neboť tak snadné to předávání panovnictví zase nebylo...) připravil trasu nevídaných rozměrů....
Po velkých útrapách byrokratických a finančních jsme dospěli k výsledné trase: Plzeň-Medzilaborce-Palota-Bieszczady..
PRVNÍ a DRUHÝ DEN:
Jak jsme určili, tak jsme konali...plni nadšení jsme nasedli do lůžkového vlaku, v mžiku snědli zásoby řízků a vypili téměř všechen alkohol se slovy "kdo by se s tím tahal"... a za ukolébavajícího zvuku děsivého chrápání, kterým sem tam proniko jemné vlakové šítatata, jsme ulehli. Ráno v Medzilaborcích si Wiki odskočil k holiči, neb se chtěl jako nový náčelník výpravy do divočiny řádně vyfiknout, a pak už se pokračovalo autobusem do Paloty, krásné vesničky s hraničním přechodem do Polska.
Palota: Zde nás čekal náročný úkol-nalézt nějaký dopravní prostředek, kterým bychom se dopravili přes hranice do Bieszczad. Ani s maximálním vypětím sil se nám nepodařilo rozchodit místní tank, a tak jsme zašli navštívit pana srarostu... 
Info: Obecný úrad Palota, 06801 Medzilaborce, Tel:057/732 12 31, email:obecpalota@pobox.sk
Na hranicích do Polska si na nás ještě zamachrovali místní celníci, jakože si musí Mylese s kanadským pasem ověřit, ale pak už jsme vesele uháněli do hor, až se motor u auta vařil...
Po asi hodinové jízdě jsme dorazili do kempu někde pod Wetlinskou Poloninou, shodili bagáž a mazali si dát zaslouženou koupel do místních lázní...
...neb jak někdo chytrý pravil, čistota-půl zdraví...a zdraví, to bylo potřeba:-)
Poté jsme uspořádali velkolepou hostinu a s břichama narvanýma krekrama a polívkou z pytlíku jsme spokojeně zapadli do stanů...
--------------------------------------------------------------------------
Intro number one:(neb jak jinak lépe představit jednotlivé účastníky a zázoveň udělat text záživnější:-) )
Jako první zde představuji našeho letitého šéfa:
Ťáplo Ťáplo,
to na vše káplo!
Čundrovat nás naučil,
nástupce si zaučil.
Na vše má velké nadání,
od vtipu po zpívání.
Zážitků urputný lovec,
všeho všudy velký borec.
V naší partě pevný bod,
bez něj nám vandr není vhod!!!!
Náš Ťáplo je taky velký milovník umění a fotografování a jelikož se ujala anketa v povídání o Chorvatsku, opět tu jednu mám.
Dle Ťápla je tato jeho fotka 
"náladová"...co na to vy?
-------------------------------------------------------------
TŘETÍ DEN slunko nás probudilo, přivítalo a ...zase zalezlo. My si to namířili na Wetlinskou Poloninu, což je takový Bieszczadský Václavák.
Wetlinská Polonina:
Ačkoli se zprvu zdálo, že ne všichni dosáhneme vrcholu, neb jsme po cestě potkali Enta a ten nám málem sežral 
Suchara, nakonec jsme všichni zdárně dorazili k místní "chatce Puchatce":-) 
a pak už jsme jen spokojeně běhali po hřebenech. Ti největší nadšenci a novopečený šéf doběhli až na nejvyšší bod Bieszczad, horu jménem Tarnica (1 346 m). (Kříž zde byl postaven teprve v roce 2000 jako vzpomínka na papeže Jana Pavla II., který zde prý stanul v roce 1954.)
Při cestě zpět jsme museli volit mezi cestou pro pěší -avšak dost dlouhou, nebo kratší koňskou stezkou. Vidina kratší cesty nám načechrala hřívy a už jsme si to cválali z kopečka dolů k potoku. V přesvědčení, že je to potok co teče u našeho kempu,
provedli rovnou Wiki a Myles večerní hygienu. 
Jak moc byl tento čin unáhlený jsme měli zjistit posléze. Zatímco další potok, bažina a mátová louka nás jen mírně znejistily, jakmile padla tma a my už v hustém lese neviděli ani na krok - natož na ukazatele, začalo námbýt zcela nepochybně jasné, že koňská stezka nebyl úplně nejlepší nápad. Vědí to asi i ti koňové, neboť nás za celou tu dobu žádný neminul... Nakonec jsme ale svitu měsíce přeci jen cíle dosáhli a zcela znaveni do stanů ulehli...
-------------------------------------------------------------------
Intro number two:
Krasty a Zdendál :
Krasty je už naše stará známá, Zdendál sandál nováček. Byli naprosto úžasným článkem výpravy, díky nim jsme na čundru poprvé netrpěli hlady:-)
Zdendál se předvedl i jako trpělivý člověk, který každou věc dotáhne do konce...málem to sice nestihl, po dnech usilovné práce a odříkání si ale nakonec přeci jen tu větev pod sebou opravdu uřízl...:-D ...a padl pěkně do měkkého kopřivového...
-----------------------------------------
ČTVRTÝ DEN byl den stěhovací - přesunovací. 
Před samotným startem museli všichni účastníci postoupit drastické tetování, což se sice neobešlo bez
slz, ale stádo musí být řádně označené, nedalo se nic dělat...
Pak už jsme všichni podle vlastních sil, postavení a zásluh nahodili bágly (viz.foto) 
a mazali pěkně přes kopečky...
...za kopečkama jsme se usadili u pěkné chaloupky s andělskou paňmámou Anielou.
Info: Aniela Kapes, Brzegi Górne, Lutowisko 38-713, tel:0134610619.
Paňmáma u své chaloupky loučku malou měla a na té loučce nás celkem levně ubytovala. Každý den zvečera pak na loučku mezi nás přišla a denní peníz za pronájem vybrala, zcela neplatnou účtenku vydala a úsměvem nás obdařila. Avšak kdo na zavolání okamžitě s penízem nepřispěchal, se zlou se potázal...
U chaloupky lázně byly, které především chlapci si oblíbili.
Také kravka v chlívě byla a jen co jí paňmáma podojila, už mléko za peníz další proměnila.
Dobře jsme se vskutku měli, ...............mléko pili......................................................chutně hodovali...
....
-----------------------------------------------------
Intro number tŘi:
Nenechte se mýlit jménem,
Suchar není nudným členem...
---------------------------------------------------------
Intro number ČtyŘi:
Myles
Pokračování jindy a žádné pindy...