O cestách necestách

toto je odkaz přímo na stránky našeho pracovního místa:   http://www.walldrug.com/

ubytování:  http://www.walldrug.com/t-DormPictures.aspx

Tak v pátek 2.5.2008 v 6.10. odlétáme z Ruzyně, juchůůů.

Pokud bude možnost, hodíme sem občas nějakou tu foto, nějaké to info a tak, jinak se zatím se všemi loučíme...

čááágooo:-)

25.05.2008

Ahoj, tak se prvne hlasime. Je to tu bezva, samy kravomuz (cti cowboy) a kravozena (rozumej cowgirl), obcas kravodeti. Bydlime presne v tom baraku, co je na netu, vcetne toho interieru, kolem baraku behaj kralici a Badlands je co by kamenem dohodil. Jsou tu skvely bourky, nejde tu mobil a kazdej tu zna kazdyho lip nez sam sebe. Mam pujcenej laptop od rusky, co se tu provdala za indiana, tak se omlouvam, ale hacky a carky nejsou na sklade.

Prace je fajn, Jirka vari mnamky, ja pak uklizim nedojedeny a sbiram za to celkem pekny dyska. Mame i druhou praci, uklizime pokoje. Take uz jsme si i dvakrat zadoktorovali, jednou u bouracky, podruhe v restauraci.

Mame se dobre a snad to tak i zustane. Uz nejsme tlusti a slabi, uz jsme statni a krasni:)

Vsechny moc zdravime, nektere objimame a jen vyvolene libame...

TAMTADADAM, konecne jsem schopna vkladat fotky a podobne, DAMDADADAM, zacina regulerni vypraveni prave.....na dalsi radce : D

OUR AMERICAN DREAM

cesta za snem:

Tak tak, 2.kvetna 2008 jsme v 6 rano vzletli, a daleko doletli...ne vsak tam, kam jsme si prali. Puvodni planovana trasa letu byla Praha-Frankfurt, Frankfurt-Chicago, Chicago-Rapid City!!!, ale vsemu bylo nakonec jinak. Ne ze bychom snad za to mohli, ba ne, i frankfurtske letiste jsme na posledni chvili zdolali, neb jsme po nouzovem schodisti vlacek na terminal preci jen nalezli, nicmene vetru a desti porucit neumime, natoz vichrici a snehu. Inu v Jizni Dakote, kam jsme meli namireno, prave bourila a nas let z Chicaga byl CANCELED. Vyuzili jsme proto kvalitnich americkych sluzeb na customer service, kde jsme vystali 2hodinovou frontu na letenku do Denveru na letadlo, ktere prave odletelo. Chlapek ktery nam ji dal, STEVE BETTS (plivneme si spolecne na nej) nereagoval na nase upozorneni, ze letadlo uz asi jaksi nestihneme :D.

Nastesti se nasla jina dobra americka duse a zajistila nam dalsi let. Inu nas nasledujici plan byl Chicago-Denver, Denver-Rapid City, lety, ktere v danou chvili jeste nebyly zruseny. Jenze behem naseho preletu do Denveru uzavreli v Rapid City letiste, definitivne zrusili vsechny lety a my uvazli na letisti v Denveru a bylo nam oznameno, ze pokud se pocasi zlepsi, daji nam nahradni let nejdrive za...a ted pozor!!!...2 dny!!!

...Hledajic nahradni dopravu zjistujeme, ze vlaky do naseho cile nejezdi, busy zrusili a soukroma doprava je draha. Nasli jsme vsak neco lepsiho...skupinku lidi se stejnym problemem:) ...juchuuu, pronajimame si spolecne autak a frcime snehovou vichrici do Wallu :))

And now, let me introduce Brenda, Ben and Steve...: D

Brenda a Ben, cernosi, 50 let, manzele. Plno deti, jednomu synovi prave jedou na promoci, tak to musi stihnout...:D

Steve, vojak namornik (spise podmornik, neb slouzi na ponorce), 30 let, manzelka japonka, stryc byvaly tajny agent, jede do Deatwoodu na soutez v pokru, tak to musi stihnout...:D 

Jeli jsme celou noc, po ceste potkali-a to bez prehaneni-asi 30 aut, co sjely ze silnice a provedli jsme prvni pomoc u jedny bouracky indianovi s rozbitou hlavou. Pri te prilezitosti jsme zjistili, ze v USA neni lekarnicka v aute moc ocekavatelna, z 5 aut ji nemelo ani jedno! To se to pak pomaha...:D Po 10 hodinach cesty (8 p.m.-6.a.m.) vchazime do naseho zamestnani jako zjeveni. O nasem prijezdu se bude mluvit jeste nekolik dni a budeme to vypravet mnoha a mnoha spoluzamestnancum...:D

...jen kufry jsou nekte mezi Chicagem a Denverem...

1.tyden v USA: 

Prace: parada lebeda. Jirka vari burgry, stejky, hranolky a hlasi do mikrofonu cisla objednavek, ja beham po restauracce a udrzuji chod :D Radim zakaznikum kde co najdou (brcka, piti, zachody, ubrousky, kecup, menu), varim kafe, uklizim nedojedeny, myju stoly, porad vsem rikam odkud jsem, co tu delam a kam se chystame cestovat :D Oba mame i jiste vyhody, ja dostavam dyska, Jirka nejakou tu neprodanou mnamku. Zatim jsme spokojeni...:))

Bydleni: jak uz jsem rikala, je to presne v tom baracku, ktery je nahore v odkazu, nicmene prikladam i foto z prvniho dne, kdy byly vsude louze z roztateho snehu a svitilo krasne slunicko.

...jinak Jirka bydli oficialne jinde, s 31 letym svobodnym americanem, ale jelikoz jsem v celem baraku zatim sama, nastehoval se ke me :D

--------------------------->

Toto je foto, jak Jirka a jeho spolubydl Jeff pari na playstationu (snad to pisu dobre:)) )

---------------------------->

Pocasi: tak zatim se to tu tak strida, ze by z toho jednomu kleplo. Jak uz jsem psala, prijeli jsme ve snehove bouri, dva dny na to ale uz bylo 20 stupnu nad nulou. V jeden den je slunecno i destivo i vetrno i nevetrno, vazne blazinec. Co nas ale nadchlo, jsou zdejsi bourky!!! To neni jako u nas, blesk, bum a pak dlouho nic, tady jsou blesky malo, spise se zcela rozjasni nebe, pak prda jako hrom a tak porad dokola bez prestani. No co bych to tu slozite vypravela, podivejte se sami...jen zvuk omluvte, kameru nemame a fotak je dobrej spise na foceni :D

Zabava: malo casu, ale kvalitni :D Seznamujeme se s mistnimi, nebot jsme tu zatim z nemistnich jedini. Pronikame do zdejsich vztahu, seznamujeme se s indianama, eskymakama a vselijakyma misencema. Jsme pozvani na navstevu k poloindianovi Clydeovi a jeho zene-rusce Natase, parime u nich Guitar Hero, pijeme mexicky pivko a je dobre:) Jinak jsou tu v telocvicne v ruzne dny ruzne sportovni akce, basket, dodgeball {podobny nasi vybijene} atd. a v praci bude kazdy druhy ctvrtek party pro zamestnance, kde bude urcite jidlo zcela zdarma bez omezeni vcetne piti, losovani tomboly o ceny apod., tak se tesime:))    

Wall a Badlands: hned druhy den po praci jsme spolecne s Jirkovo spolubydlicim amikem a moji spolupracovnici amickou jeli na obhlidku naseho mestecka Wall a navstivit narodni park Badlands.

Wall je mestecko ktere ma 800 stalych obyvatel, jednoho lekare a dobrovolnou policejni hlidku. Ustrednim bodem zde je nase zamestnani, Wall Drug, store of free ice water :D. Cela historie je moc pekna, donesu si dneska letak a vecer vam sem napisu preklad :D....

Badlands: narodni park Jizni Dakoty. Hned na prvni zastavce pri foceni jsme si vsimli nejake divne cerne pohybujici se tecky, z ktere se nakonec vyklubal bizon. Jirka celej nadsenej vystartoval a letel ho fotit. Bizon se tam pasl jeste spolecne s pani bizonovou a nase pritomnost je nechavala tak klidnymi, ze si pani bizonova dokonce lehla na zada, neb si je asi potrebovala podrbat :))

{ ta malicka tecka vlevo je Jirka, bizony jiste sami poznate :)) }

a jeste video... 

Jirka je vsak klasicky maximalista a v touze ulovit co nejkvalitnejsi snimek se k bizonum stale vice priblizoval...az se to panu bizonovi znelibilo a naseho mileho Jirku trosku prohnal po parku!!! (omlouvam se, ale foto ani video jsem v te chvili jaksi nemela silu delat :D ) Nicmene mam foto jak Jirka bezi jeste notnou chvili po tom, co uz se bizon zastavil, no posudte sami, jak pekne si to ten nas fotograf pelasi :))) V teto chvili uz bizon davno stal, jen mrskal vystrazne ocasem a funel, pani bizonova to cele snad ani nevnimala a jen se spokojene pasla opodal...         

Rapid City: prvni nase navsteva v tomto meste byla spise organizacni, neb je treba si zaridit social security number, coz je nejake danove cislo, co nam daji na veky veku a budeme s nim zit stastne az do smrti...:)) Prosli jsme i pak obchodu, Jirka si poprve podrzel v ruce svuj vytouzenej fotak a i me nadchl tak moc, ze udelame vse pro to, aby jsme ho mohli poridit. Co se mesta tyce, neni, ale opravdu neni to moc pekne mesto, ale jde videt, ze se snazi :)), a tak maji napr.na ulicich sochy prezidentu, dinosauri park atd. Je to takova zprdukulicka :)  

Dalsi tydny v USA:

Pracujeme a pracujeme:))

15.kvetna jsme byli na prvnim klasickym americkym mejdanu. Konal se u jednoho kluciny v jeho baraku a jelikoz jsme tu z cizincu stale jedini, bylo to zajimave:)) Hrali jsme hru Beerpeng a po nekolika pivkach jsme uz zadnou jazykovou barieru necitili. Amici byli ale se svymi barierami jeste dal a Poly {amicka dosti od rany} nam pri vysvetlovani rozdilu v cislovani podprsenek v USA a Evrope ukazala prsa na dukaz toho "ze ma sice podle cisla jakoby vetsi podprsenku, ale ve skutecnosti ma prsa jako ja"...jak vedela jaky je mam ja, to nikdo dodnes netusime...:)) Prekvapilo nas, jak moc ale byli vsichni vystresovani z toho, ze jeden z nas-19 lety Mike- nesmi jeste pit alkohol. Pokazde, kdyz se ozval zvuk motoru, byli vsichni bledi jak stena strachy, ze jede policie, opravdu to vazne resili, behali k oknu, sledovali, odbihali...

16.kvetna jsme byli take na party, tentokrat na te pekne honosne naskrobene neuprimne, johoho, to vam bylo neco:)) Puvodne jsme byli pozvani na "party" k jedne manazerce, puvodne slovenka, co tu zacala jako studentka na stejnym miste co jsem ted ja a pak se tu dobre, ale opravdu dobre provdala. Meli jsme ocekavat jidlo, dobrou spolecnost a maserku nohou. Vec se mela ale nakonec tak, ze tato nase hostitelka vyradila jiste obleceni po detech a chtela ho prodat. Usporadala proto party, udelala par mis salatu a pozvala kamosky, kterym se snazila obleceni prodat. Ve sklepe se ji usidlila dalsi kamaradka, natahala tam neskutecny harampadi, ktery uz doma viditelne nepotrebovala, od velikonocnich kralicku po rucne delany smutecni vence a tez se vse snazila prodat. No a maserka nohou se nohou ani nedotkla, ale nakydala zenskejm {muzi mimo Jirky jaksi nebyli :)) } do ruky par kremu, rekla at si je namazou na nohy a pak je jen vsemoznym natlakem nutila, aby si objednaly neco z katalogu. Vsechny se na vsechny usmivaly, vsem slo ale jen o to, vytriskat z te druhe co nejvic. S Jirkou jsme se tim chvili dobre bavili, pak jsme se nudili a pak jsme se sli projit na okraj Badlands parku, neb to bylo zazivnejsi...:))

18. kvetna jsme pozvali Clydea a Natasu na vecu, Jirka uvaril prima pitu a pak jsme zase hrali Guitar Hero. Jirka je tim posedlej a Clyde to ma tak v maliku, ze dela tejtezsi uroven temer bez chyb. Prikladam sem male video, na kterem lze ale videt velke veci :)) Jirka, me dvere s napisem PROCTOR, nebot jsem sefova baraku {zatim vsak sefuju jen sama sobe}, Clyde {koukejte na jeho prsty!!!}...a ospala Natasa, neb je asi 3 rano a my uz byly uplne hotove, chtely jit spat a chlapi se ne a ne odtrhnout...:))

Jinak pro uplnost, Clydeovi a Natase je 21 let, znaji se 2 roky a rok jsou manzele. Natasa zatim nepracuje, nema pracovni vizum a viditelne ji to ani nejak nevadi, neb pracuje nerada a dle jejich slov "maximalne 4 hodiny denne, vic nezvladnu" :)) Maji psika, malou Kiru, streetmix, ktera si zranila nozicku a tak ted nosi kolem krcku takovy ten krunyr, aby si nekousala obvaz a je z ni "satelitKira".

V Burger Kingu:

VZHLEDEM K TOMU, ZE JSEM KVULI NEDOSTATKU CASU STALE VELMI POZADU S VYPRAVENIM, MENIM SYSTEM. BUDU PSAT AKTUALNI DENI A TO, CO SE UDALO JESTE V DOBE KDY JSME BYLI BEZ NOTEBOOKU, BUDU DOPISOVAT AZ BUDE VIC CASU...

12.června:

Jsme nemocni, ja uz dostonavam, Jirka zacina. Stona ale pulka Wall Drugu, takze nic divneho, bolest v krku, teplota a ryma...:)) I tak ale vyrazime na vylet, neb casu na vylety malo a mist k navstiveni hodne. Dnes jsme tedy byli na slavnem Mount Rushmore a take na Crazy Horse. 

Mount Rushmore: {vstup zdarma, ale parkovne 10 $. Da se to vyresit tak, ze zaparkujete o kousek dal na nejake vyhlidce a pujdete kousek pesky...:).}

George Washington, Thomas Jefferson, Theodor Roosevelt, Abraham Lincoln

My jsme si to zaparkovali trochu opodal na jedne vyhlidce, ze ktere je vidět z boku hlava Washingtona. Prolezli jsme se trošku po skalách, abychom opravdu "ochutnali" zdejší místo a pak jsme konečně došli přímo na Grand View Terrace a gradniozně viewovali:)) Velmi nás překvapilo, že ale nebyl nikde popis toho kdo je kdo, asi to američani nepotřebují, asi je rozeznají stejně dobře jako my Křemílka od Vochomůrky...Celkově je vyhlidka opravdu pusobivá, ale jak to tak byva, nakonec jsme se nejvice nadchli necim uplne jinym...potkali jsme totiž "čipmanka":))) Pěkně jsme ho nafotili, natočili a zde se s vámi o něj podělili...:))

Také jsme zašli do místních obchůdků a koupili první dárek...pro Kristu:)) Tak se, Kristý, pěkně těš:) U kasy seděla holčina z Čech a byla nadšená, že vidí čechy, neb byla v USA sama a my byli první češi co viděla:))

Crazy Horse: {vstup 10$/os, po sleve na nasi Wall Drug kartu 0$, cha cha:). Primo ke Crazy Horsovi pak jeste jede autobus, za ktery je treba zaplatit dalsi 4$/os.} 

Protoze bylo uz pozde a stmivalo se, autobusem jsme nejeli...jindy snad:) Snazila jsem se udělat nám společnou fotografii, bylo to těžké, ale pěkně podle přísloví...na 3. pokus se vydařila i s Crazy Horsem:) 

Na vyhlídkovém místě je i nádherné muzeum, ve kterém si lze prohlédnout fotky a videa zakladatele Korczaka Ciolkowského s rodinou, postupné tvoření a předpokládaný výsledek. Je zde prezentována i kultura Siúxú, oblečení, šperky a keramika a také socha jejich slavného náčelníka podle něhož vzniká tento památník a jehož jméno nese:))

Jirka s postupem dne zvysoval svou teplotu, takže nám nezbylo než vydal se na cestu zpět, neboť jsem si nevzava řidičák a Jirka už začinal uhasinat...Jestě jsme se stavili na benzince natankovat "gaz", protoze jsme se ale Darly{nase spolupracovnice, co nam pujcuje auto} zapomneli zeptat, jakej se do něj tankuje, musel se Jirka poptat u benzinky. A dobře si poradil, jako vždy, s motorkářema řeč hodil a bylo...:)) No vsak se podivejte, jak si je šefoval:)

A to je z celeho našeho výletu vše. Večer Jirka padl v horečce do postele, ani se nevzpouzel Paralenu, kapkám do nosu a Stopanginu:)

...a nakonec ještě obrázek zdejší krajiny:)...:

18.června

Po náročném týdnu, ve kterým jsem zhubla asi 3kg a zestárla o rok..., jsme opět vyrazili na výlet:) V Rapid City jsme navštívili letecký  muzeum, které bylo děěěěsněěě zábavný a všem ženskejm ho doporučuju :)) Nicméně Jirka si ho nesmírně užil:) Poté jsme pokračovali dále do Flinstovova parku a po cestě jsme se ještě zastavili na hřbitově, který nás oba zaujal. Byl to pěkný parčík s kouzelnou atmosférou, smutnou, ale tak nějak jinak než u nás, nebyl to tíživý pocit a bylo tam příjemně. Pochováni tam byli i váleční hrdinové např. z Korejský války apod. Nejvíce nás ale nadchnul hrob u kterého byl na podstavci basketbalový míč, který viditelně patřil neboštíkovi... 

   .

.

.

Po této krátké zastávce jsme pokračovali dále za naším cílem... 

Tak tenhle úžasnej park nám doporučil Jirkovo spolupracovník "Jeff studeňák" :)) Vstupné stojí 9$/osobu, ale po slevence z Wall Drugu jsme šli zadax :)) Otevřeno 9am-5pm. A doporučení to bylo opravdu velkolepé :))

Projeli jsme se vláčkem, flinstouňáckým auťákem a prohlédli jsme si jejich bytečky.  Potkali jsme Freda a Burneyho, tak jsme cvakli foto a zašli na divadelní představení, kde nám Fred, jeho manželka a pes zahráli a zazpívali.

Jirka se stihl ještě sklouznout na klouzačce, dokonce se přiznal, že měl strach, tak to ní fofrovalo...

Také jsme viděli další zvířátko -"golfera", byla jich tam spousta, protože chodili k jednomu krámku na popcorn. Ten ale bohužel v náš den nebyl  k dostání, škoda, prý zobou z ruky...

Inu popcorn nebyl, golfer utekl a tak jsme se vydali na další cestu...

Naším dalším cílem měla být Jewel Cave, druhá největší jeskyně na světě, ale bohužel bylo obsazeno a rezervaci jsme si nezařídili. Inu, ač nám to plány značně narušilo a museli jsme improvizovat, nakonec jsme nelitovali. Rozhodli jsme se zajet do Custer Parku.

Po cestě jsme se zastavili u ghost townu "Four Mile", do kterého bylo vstupné 5$/osoba. Přivítala nás v něm diva podivná, inu dál jsme tedy raději nešli:)) 

Zato jsme mezi cestou od Jewel Cave do Custer Parku před městečkem Custer zašli do fantastického obchůdku. Prodávali v něm různé kožešiny, lebky, parohy, zuby, sušené penisy všelijakých hlodavců a ALIGÁTOŘÍ HLAVY od 10$!!!!!!! 

Další zastávka na cestě byla výuková, neb jsme se rozhodli prostudovat anatomii bizona...

Jinak takto pomalované sochy bizonů tu mají na každém kroku a u každého je informační cedule o autorovi. Silně nám to připomíná pomalované krávy u nás doma....

Těsně před vstupem do Custer Parku jsme si všimli usedlosti, která nás zaujala. Byla to usedlost 28 hledačů zlata z Iowy z roku 1874. Nese název Gordon Stockade podle lídra této skupiny. 4 domky byly původní, ostatní bylo zrekonstruované, přístupné a viditelně se v nich mohlo spát a v krbu si dělat oheň...

Po této zastávce už byl náš cíl v dohlednu a tak jsme ho konečně dosáhli...:))

Vstup do tohoto parku je pro jedno vozidlo 18$. My opět využili slevenku z Wall Drugu a měli to zadarmo!!! Ačkoliv jsme o tomto státním parku slyšeli samou chválu, stejně jsme netušili, co nás čeká. Začalo to asi po jedné míli, kdy jsme míjeli 2 bizony na silnici a srnu opodál. Poté jsme pochopili, že to je to nejmenší, proháněli se tu celá stáda bizonů a srn. Srnec s majestátníma parohama už byl tedy jen takovým očekávatelným zpestřením. Po další jízdě s ohromující přírodou a úchvatnýma vyhlídkama jsme málem nabourali, neb jsme u silnice 2 metry od nás všimli SUPA, jak požírá mršinu. Bohužel i sup si všiml nás a než jsme zapli foťák tak odletěl. Náš smutek přispěchalo utěšit stádo divokých oslů, jeden to vzal opravdu vážně a dokonce neodmítl pozvání na kus žvance. Doma jsme se pak dočetli, že jsou nebezpeční a je doporučeno se od nich držet dál...:))

Čas utíkal a začalo se stmívat, nadešla tedy chvíle splnit náš poslední bod plánu. Jeli jsme na noční show u Mount Rushmore. Show začínala v 9 pm, nejdříve jsme si vyslechli povídání, poté shlédli film o jednotlivých prezidentech a oslavující USA, zapěli si s ostatníma hymnu, stáhli vlajku a pak jsme asi 15 minut koukali na nějaký ceremoniál, při kterěm stáli dobrovolníci a nadšenci z davu v řadě a předávali si staženou vlajku.

Měli na to přesný postup se salutováním, děsně to žrali a všichni byli v naprostém tichu. ... a do toho ticha si paní v řadě před náma brutálně nahlas prdla...inu vyjádřila přesně to, co jsme si o celém tom divadýlku mysleli :)) Při tom se postupně rozsvítili prezidenti, což byl opravdu krásný pohled a my jsme vyrazili domů...

21.června

Dnes jsme normálně pracovali jako vždy, ráno uklízení pokojů v motelu Best Western, poté ve Wall Drugu. Mezi pracema jsme meli půl hodky času a protože bylo dnes v městečku rodeo, neodolali jsme a zašli to po cestě z jedné práce do druhé na 10 minut omrknout.

Závodníkům bylo v rozmezí 13-18 let, ale na koni tam jezdili děti i tak pětiletý. Všichni v kloboucích, ostruhy na botách, no nádhera.

Viděli jsme 2 soutěže-chytání býka (v tomto případě mláděte) do lasa, a druhá byla něco jako slalom na koni :)) Nu máme samozřejmě videa:))

25.června

V tento den jsme měli ve Wall Drugu tzv. DAY OFF. Ráno jsme makali v motelu, odpoledne jsme si už ale váleli šunky u bazíku. Je to bazík pro zaměstnance Wall Drugu s poslilovnou. Všude truhlíky s květinama, sošky delfínků a bazík vůbec ne špatnej:)). Jirka tam i "umyl židli" {tak nazval svou snahu ohromit mě ve vodě kreacema na židli po tom co zjistil, že to na mě nazabralo :))))}, parádně jsme si odfrkli a pak jsme si zašli do fast foodu na burgry, neb nám americká strava zatím stále vyhovuje:))

Ve 3.30 pm jsme měli sraz s Kelsey, mojí spolupracovnicí z Wall Drugu, a ta nás brala k sobě na rodinný ranč na projížďku na koních. Kelsey má ještě 4 sourozence, z toho jednu sestru a zbytek bratry a kromně toho nejstaršího byli všichni doma a těšili se na nás. Hned nám ukazovali štěňátka, koťátka, zavedli nás k teleti i hříbatům a byli naprosto neodolatelní, milí, bezprostřední a všichni si to pobíhali v kovbojských botkách s ostruhama. Potom jsme sedli do džípa a jeli nahnat koně do stáje. Koní mají 14 a bylo krásný jet džípem po poli a hnát to stádo před sebou, podívejte na video...

Nakonec jsme pro každého osedlali jednoho koně a vyrazili na vyjížďku. Projížďka byla prima, Jirka si to běhal po louce, neb koník ho moc neposlouchal, já byla raději na špagátě a tak jsem mohla fotit :))

Po projížďce jsme koukali na videa z Kelsey soutěží v rodeu a skákali na trampolíně, pak jsme se ještě zajeli mrknout na prostředního bratra jak hraje baseball a pak už hupky dupky do postele...:)) 

....

..

.

.

..

...

.....

27.června

JIRKA SI POŘÍDIL SVŮJ VYSNĚNÝ FOŤÁK !!!!!!

A má ho pěkně kompletní i s baťůžkem od National Geographic...:)) Co všechno koupil, to já nepovím, neb tomu nerozumím. Až se vrátí, on mi to jistě rád nadiktuje... Ale vím, že má 3 objektivy, tělo, stativ, filtr, blesk a všechno od Niconu. A tělo asi D80?!

...omlouvám se za nedostatečné prokreslení těchto fotek, je to způsobeno pravděpodobně nízkou světelností mého automatického fotoaparátu a současně na to má pravděpodobně vliv i fakt, že fotím do formátu jpeg a ne rav, že můj blesk má malý dosah a nemám polarizační filtr a plno dalších a dalších věcí...:)))

Takže asi tak...:)))

1.července

KOUPILI JSME SI AUTO :)))

Zítra v něm jedeme na výlet, tak pak budou fotky:))

Zatím sem dávám fotky aut, které jsme měli dosud:

1. Pronajaté z Denveru:

2.půjčené od Darly na první výlet {to je ten, jak jsme s ním jeli po dálnici v protisměru...pro nezasvěcené později doplním...:))}

3. opět půjčené od Darly, se kterým jsme už v protisměru nejezdili :)))

Tak a na to naše si musíte chvilku počkat...:))

.

.

.

3.července

Další DAY OFF začal slibně...pršelo a blejskalo se. Nicméně nakonec, když nám déšť dostatečně umyl auto, se počasí umoudřilo. My zatím dopracovali v motelu a celý hladový vyrazili na cestu.

Protože jsme hladu ne a ne ujet, nakonec jsme žaludkům podlehli a vzali je na pořádnou žranici do čínskýho bufáče The Golden Fortune. Zaplatili jsme vstupný cca 8 doláčů, což je asi jako za menu ve fast foodu, a pak žrali a žrali, krevety, suši, maso na špejli, no samý dobroty. A hádejte, kdo málem padl...:)))

Hurá do práce...

...sakra jsem snad nějaký kápo, dva talíře přece dám...

... dám nedám...

...příště na to musím takticky...

...tentokrát to po Tobě dojim, ale nemysli si, že to tak bude pořád!!:))

.

.

Další naše cesta pokračovala do klokaní farmy The Roo Ranch...

{pro ty nejvíce zvídavé-to autíčko uprostřed vjezdu, to je ten náš bourák...ale nebujte, počkejte, ještě ho uvidíte a lépe...:)) }

Vstupné bylo asi 7$, my to opět měli zadax.

Poslechli jsme si povídání o klokanech a pohladili jednoho fešáka.

Potom jsme ještě omrkli lenochoda, a že je to fakt leno-chod!:)) No posuďte sami !!!

Po klokanech jsme zamířili do Spearfish Canyonu...

Po cestě jsme zastavili u Tatanka Story of the Bison, vstupné opět drahé a pro nás opět zadax :))). Viděli jsme hrůzné fotky lovců bizonů a naprosto nás ohromilo sousoší indiánů jak loví tatanky=bizony...né nadarmo to Kevin Costner podporuje ;))

 .

.

.

.

.

.

Po této zastávce jsme dojeli konečně do Spearfišského kaňonu. Všichni nám pořád říkali, jak je bezvadnej, vodopády a habla blabla, ale skutek utek. Příroda nádherná, na tom jsme se shodli i s motorkářema..{viz.foto:))}, ale v celém kaňonu jsou nakonec jen 3 vodopády a z nich jsme našli ještě pouze dva a celkem vzato žádná velká sláva se nekonala.

Trochu slávy si zaslouží snad jen odlehlé místečko, kde Kevin Costner natáčel jednu ze svých scén do filmu Dances with wolves=Tanec s vlky. Tu skálu jsme si dovolili vyfotit a zde ji předkládáme,

snad je to ona, hledali jsme ji dlouho, chuděrku neoznačenou, a vyfotili ji z druhé strany než byla zabírána ve filmu. Ale určitě je to ona :))

Celkem nás Spearfish neohromil ničím novým, udělali jsme tu ale reklamní foto naší káry, takže tramtadadám, tohle je prosím naše vozítko v celé své krááááse :))

 Naše vozítko se nám však nepředvedlo jen v celé své kráse, ale také v celé své ošklivosti...zkrátka řečeno nám pěkně zavařilo...:)))

Během řešení nastalé komplikace, ve které nám velmi pomohla jedna americká rodina, po cestě přijela a pak zase odjela mladá slečna se psím spřežením. Psíci nádherní, 3 fenky a jeden mužskej, staří kolem 2 let. Trénovali jízdu, celkem jim to šlo a parádně se mazlili. A jako bonus video jak odjíždějí :))

Mezitím auťák relativně vychladl a my pokračovali v cestě do Deadwoodu.

Po cestě jsme minuli prezidentský park, tak jsme do něj na chvíli zašli. Už byl zavřený, věude běhaly srny a prezidenty jsme viděli jen přes plot...

....nevadí, pro představu to stačilo, pro nás je to taková šaškárna...:)))

Deadwood: Údajně old west town zase tak moc oldově westerňácky nevypadá. Ale budiž, už si začínáme zvykat, že reklama je tu na vše a s realitou se občas silně míjí. Takže old west nic, ale i tak je to parádní podívaná. Všude luxusní kasina, takovej předkrm před Las Vegas.

Našli jsme i kasino Kevina Costnera-Midnight Star, je takové komornější a má tu vystavený originální kostýmy z různých filmů

------>

př:The Bodyguard

 ------->

A to bylo v tento den vše...

Na závěr ještě dort, který nás v obchoďáku ten den velmi zaujal

----->

Pro ty, kteří nemohou přečíst nápis: "God Bless America"

Pro ty, kteří neumí anglicky:"Bůh žehná Americe"

9.července

Na dnešní den jsme se připravovali celý pobyt co jsme tady v USA. Konečne jsme koupili foťák, auťák a i počasí se vydařilo, vyrazili jsme proto do Reptile Gardens a Bear Country.

Reptile Gardens: Jako vždy vstupné po slevence zdarma. 

Celá zahrada není svou rozlohou nějak veliká, ale na každém metru čteverčním je toho tolik k vidění, že bychom tam klidně byli celý den.

My nejdříve vyrazili na představení s hady. Moc pěkný chlapík předváděl všelijaké druhy hadů, včetně kobry královské a nakonec i chřestýše, který se tu v Jižní Dakotě vyskytuje místy i volně v přírodě. Na videu lze slyšet jeho typický zvuk:

Po tomto představení jsme šli k výběhu s prérijními psy, od kterých jsme se nemohli asi půl hodiny odtrhnout.

Po tom, co Jirka udělal asi 200 fotek, jsme se konečně posunuli o kousek dál, kde se na paloučku pásly želvy obrovský. Dneska už je nám jasné, co bylo předlohou Eteho mimozemšťana... Želvu jsme si mohli i pohladit a byl to zážitek...

¨

Poté jsme zašli do pavilónu. Je to obrovská zahrada plná všelijakých druhů květin, sukulentů a kaktusů. Mezi nimi pobíhá nespočetné množství ještěrek všemožných druhů, poletují ptáci, na větvích sedí papoušci a ze stromů visí hadi.

.

.

.

.

.

.

Mimo to je tu také velké množství akvárii s hadama, krokodýlama {je tu i filmová hvězda-krokodýl z Jamese Bonda-"Live and let die"} a také je tu fantastické akvárium ukazující pěkně názorně jak to může dopadnout, když si člověk doma moc neuklízí...pěknej pokojíček pro panenky s odpadkama a švábama a pavoukama...fůůůůj:))

Jako další jsme viděli představení s ptáky. V porovnání s tím, co jsme viděli dosud, to bylo naprosto fantastické, ptáci lítali kam měli a kdy měli, bylo to dynamické, zajímavé, vtipné, prostě paráda. Viděli jsme plno ptáků, včetně orla bělohlavého, samozřejmě:)) A nakonec tam havran vybíral dýška do kasičky...

Po představení s ptáky následoval zlatý hřeb dne...představení s krokodýlama. Maník při něm předváděl jak se bránit napadení, jak stisknout čelisti, jak vytáhnout krokodýla z vody, pobíhal tam mezi těma krokodýlama až nám lezl mráz po zádech, ale šlo vidět, že si dává pozor a je hooodně ostražitej. Nakonec jsme si pohladili malýho krokouška a Jirka byl v sedmým nebi :))

Bear Country: A jako vždy po slevence vstup zdarma a jako vždy jinak pěkně mastný...později doplním kolik:))

Celé kouzlo je v tom, že jedete autem po parku a potkáváte medvědy, bizony, jeleny, kozy, vlky, osly...z auta se nesmí vystoupit a okýnka musí být zavřený.  A tak jsme jeli, okýnko většinou otevřený, neb jsme měli špinavý skla a špatně se fotilo...a asi po 5 minutách slyšíme podivný to zvuk...ano, ačkoliv jsme měli celý týden auťáka v servisu, nebylo to nic platný, opět vařil!!!:))No jo, ale co teď, auto nejede, medvěd kam se podíváš...Nakonec jsme pomoc našli, dva dělníci opodál natírali plot a vysílačkou nám zavolali pomoc. Přijel takovej sypmaťák, auto nám ochladil, v motoru zapojil kabel, kterej vedl do větráku a byl vypojenej {tak proto že by větrák nechladil!?:))}a pak nám zapůjčil superameckýho bouráka, kterýho tu mají k dispozici pro motorkáře. Jirka byl úplně u vytržení, pravá amerika, kožený sedačky, dlouhý, pohodlný, no paráda...Bear country jsme si v něm báječně užili a naše fáro zatím stydlo na parkovišti.  

.

.

.

.

Toto je foto zapůjčenýho auta vedle našeho vařiče:)))

Po projížďce jsme se ještě byli projít, součástí Bear Country je totiž ještě několik výběhů s porcupinem, coyotem, medvědími mláďaty a dalším...

Některá medvědí mláďata sportovala na stromě, ostatní buďto žužlali a nebo si naopak nechávali žužlat ucho. .

.

.

<---------

 tak takovouhle májku doma nemáme...

<--------

Nakonec jsme se ještě pokochali pohledem na vydry, které si hrály pod vodopádem a vyrazili jsme na cestu domů...

K večeru jsme už hlady ani nešilhali a tak jsme zašli v Rapid City do Golden Corralu, což je opět restauračka ve stylu "bufet". Byl ještě ke všemu krevetí den, takže jsme to vzali opravdu od podlahy...Tato restauračka je vyhlášená, všichni nám ji doporučovali a opravdu to bylo něco. Předkrmy jako krevetí salát, krabí salát, hlavní chody steaky podle přání, ryby, krevety, kuřata, všelijaké přílohy, ovoce a nakonec zákusky, dorty, pudingy, zmrzliny...Šli jsme na to takticky, pomalu, ochutnali jsme snad úplně všechno a hádejte kdo snědl víc talířů...:))...No jo, vyhrála jsem 6:4, co si budeme povídat...ale špatně mi bylo, to nepopírám, zhluboka jsem však dýchala a nejhoršímu tak zabránila:))...

.

V noci jsme dorazili domů do Wallu a ještě zajeli na rodeo. Přijeli jsme zrovna když býk zranil jednoho závodníka a k našemu údivu jsme tak zjistili, že je zcela běžná nepřítomnost lékaře na takovéto akci. On prý totiž stojí 500$ a to je moooc, to za to nestojí...takže tam ubožák ležel na zemi asi  čtvrt hodiny, než přijela sanitka. Ale jinak to byla parádní podívaná a potkali jsme tam malýho Camerona-brácha Kelsey-s kamarádem a potom i sestru Taylor a rodiče...Jirka poklábosil a pak už jsme mazali domů, spáááát:))

.

.

No a jak už začalo být zvykem jedna fotka na závěr. Tentokrát je to ilustrační foto, abyste viděli, že si tu opravdu nežijeme špatně a jak nám ta americká strava pěkně tvaruje těla...:)))

Tak zatím, papa:))

11.července

byli jsme na rodeu, budou videa a fotky, ale později, tak si to tu hlídejte....

16.července

V tento den jsme vyrazili na grupenvýlet. Jeli jsme společně s Tatianou, Evgenyjem, Natašou, Clydem, Dašou a Clydovo bráchou Taylorem na koupačku do Rushmore Waterslide. V našem autě jsme jeli s Tatianou a Evgenyjem a ještě jsme vezli Alču, která jela nakupovat do Rapidu. Trvalo trošku déle, než jsme vyrazili, neb Evgenyj {dále jen Žeňa} zdržoval a pak nám předvedl opravdovýho naštvanýho Rusa:))Po tom, co se vybouřil jsme tedy jeli:))

Rushmore Waterslide:

Vstup něco kolem 15$, po slevě to vyšlo na 14$ a pár drobných, takže tady se se slevou moc nevytáhli:)) Ale nebylo čeho litovat, tobogány parádní, divoká řeka s kruhama a taky kamikadze skluzavka, na který si Jirka odřel loket {ostatním se nestalo nic, jako vždy:))}.

I počasí nám přálo, tak jsme se opět pěkně spálili a komu bylo tepla málo, mohl se jít ohřát do SPA {pro neznalce bazén horkej jako krava:))}Také jsme tu pořídili ke spokojenosti okolí pár společných odvážných fotek a Clyde předvedl své umění s břichem....No už dost povídání...

---> na první fotce Tatiana a Žéňa, na druhé Daša a Taylor.

...ještě budou další fotečky, ale nejdříve je musím vymámit od Daši J

Po koupačce nás Nataša, Clyde a Daša zase na chvíli opustili, neb jeli nakupovat, a my si to zamířili na Presidents Alpine Slide. Před odjezdem jsme ještě obhlídli klasickej školní autobus, Tatiana opět skvělě zapózovala, a jelo se...

Presidents Alpine Slide : Vstupné 9$ na jednu jízdu, na kartičku sleva 50%.  

Nahoru pěkně lanovkou a po procházce v krásném parčíku s výhledem na Mount Rushmore  hezky rychle bobovou dráhou frčák dolů...

...Jirka cestou pořídil i video, tak se tu s váma dělíme o zážitek z jízdy:

A ještě sem samolibě vkládám video, jak přijíždím...a že to mastim, co???:))

Old Mac Donald's Farm: Protože nám zbýval čas, rozhodli jsme se ho "zabít" v této nic moc neslibující farmě. Nakonec se nám odsud nechtělo, všude samá zvířecí bejbátka, ke všem se mohlo do ohrady a byla to paráda...

 .

.

.

.

.

.

.

.

......kdybychom bývali přišli i dříve, viděli bysme i prasečí závody. I tak to ale stálo za to a málem jsme přijeli pozdě na sraz se ostatníma. Ti už na nás netrpělivě čekali u Golden Corralu, kde jsme si opět nahulákali břicha...

...a i když se Clyde snažil seč mohl a na talíř si dával opravdu obdivuhodné kombinace, nakonec české ženy to byly, kdo vydržel nejvíce....

.

Toho dne už se nic dalšího, co by za řeč stálo, neudálo....

No ale nebujte, o foto na závěr vás neošidím...:))

Hádejte, kdo bude nastávajícím prezidentem USA??? :))...

DOSTALO SE KE MĚ NĚKOLIK NESPOKOJENÝCH OHLASŮ, ŽE UŽ TU DLOUHO NIC NEPŘIBYLO. ANO, JSME SI TOHO VĚDOMI A OMLOUVÁME SE, PROSTĚ NESTÍHÁME. PRACUJEME NYNÍ DENNĚ 12HODIN A VOLNO MÁME JEN JEDNOU TÝDNĚ...A TO PŘECE CESTUJEME...:)) ...ALE NEBUJTE, JEDNOU SE VŠEHO DOČKÁTE...

25.července

Ano ano, další DAY OFF jsme meli poněkud déle a to proto, že jsme jeli na POW HOW, indiánskou to slavnost, která se tento den konala v rezervaci a běžný turista není vítán. Dva indiáni-Andrew a Royal, co s námi pracují ve Wall Drugu, nás však pozvali a my tak viděli pravou indiánskou oslavu, která se koná jednou ročně. 

Vyrazili jsme kolem 4pm. a cesta nám trvala asi 2 hodiny, neb po rezervaci nejsou zrovna nejlepší silnice....a Jirka místo aby řídil, tak pořád fotil:)) Když jsme dorazili do místa konání, stavili jsme se ještě nejdříve pro kluků bratrance a i když jsme věděli, že dneska už ani v rezervaci indiáni nebydlí v týpí a neposkakujou kolem ohně, tohle jsme nečekali... Baráček to byl takový podivný, místo záchodu kadibouda na zahradě, všude strašný množství koček a koťat, koťata zmutovaná-bez ocásku, bez oušek, do toho psi, žáby, kobylky a komáři. Ale bratranci sympaťáci, jeden takovej pohodář a ten druhý oblečen do černošskýho stylu, což bylo u indiána opravdu zajímavé:)), všude tetování a Jirka už v něm viděl typickýho americkýho gangstera...

Na fotce vlevo Andrew, vpravo Royal, vzadu bratránek "prairie niger";))

Potetovanýho bratránka jsme tedy naložili a společně jsme jeli na oslavu. A to teprve bylo!!! Všude klasičtí indiáni v typickým oblečení, připravující se na večerní tanec. Ostatní návštěvníci zatím krátili čas na kolotočích, taková normální matějská, ale uprostřed indiánský rezervace...:))

V sedm večer ale kolotoče vypli hudbu a místo toho začali life hrát a zpívat indiánští hudebníci. Za zvuku hymny (Flags song) přišel zástup "native americans" {neb indián je špatné pojmenování, že?:))} od nejstarších po nejmladší a začali tančit. Byla to nádhera...

Po úvodním ceremoniálu se konala soutěž v tancování a ačkoliv vyhráli úplně jiní, mojí hvězdou večera byla tato malá indiánka...

Byl to úžasný zážitek...

Foto na závěr? Tentokrát budou 2:))

.....zůstala jsem s indiánama, neb Jířa dělá pořád voloviny....

.

.

.

.

.

28.července

BADLANDS

Další Day OFF jsme celý věnovali tomuto místnímu národnímu parku, neb jsme v něm zatím byli jen jednou na krátkou dobu, jak jistě pozorný čtenář ví:)))

Vstávali jsme ve 4am, neb jsme měli v plánu vidět jak nad Badlands vychází slunce. Ačkoliv jsme o tom mluvili s několika místními, každý jen přikyvoval jako že hmmmm, to bude romantika, to bude nádhera, nikdo nám však předem neřekl, že nic nebude vidět, neb bude mlha, že by se dala krájet a ani Rákosníčka byste v ní nenašli.....

Ale i tak nebylo čeho litovat, neb ráno v Badlands je opravdu zážitek. Mlha pomalu ustupovala a sluníčko v ní místy rozzáříilo kopečky Badlands tak nádherně, že to působilo až mysticky. Do toho houkala sova, začínali zpívat ptáci a pomalu se nám začal rozšiřovat obzor. Díky tomu jsme mohli vidět pasoucí se skupinku srn, později kolem nás proběhli 3 samice bighorna (zahlédnout samce je dle místních raritou...) a viděli jsme opět i čipmanky a nějaké ty poletující dravce...A nikde žádnýho turisty..

Později už se pár turistů objevilo, bighorni utekli a my se vydali autem na projížďku po nejhezčí části Badlands....

Na jedné zastávce v oblasti Pig Dig jsme našli v hlíně cosi zajímavého, inu tak jsme trošku vykopali a vzali sebou. Po chvilce jsme došli k nalezišti kostí pravěkých zvířat a došlo nám, co si to neseme v kapse....heč:))))   Pravděpodobně to tipujeme na lebeční kost bůhvíčeho, ale jistí si nejsme a maníka, co nám u naleziště ukazoval jejich poklady, jsme se jaksi neptali...:))) No nemyslíme si samozřejmě, že máme rovnou tyranosauruse Rexe, ale vzhledem k hloubce uložení jsme lehce nejistí...nehledě na to, že na tom nalezišti nekopali z o moc větší hloubky:)) Tak jen doufáme, že kdyby to mělo nějakou cenu, že by o tom věděli a že jsme tedy nepoškodili nic unikátního neobjeveného...a jestli ano, draze to prodáme;)) ...

I další zastávky byly výjmečné, viděli jsme plno dalších zvířat a výhledy na Badlands byly majestátní. Celkem jsme v Badlands pobyli 11 hodin a bylo to málo...Co se ale dalo dělat, Jirka měl na dnešní den jistý plán a tak jsme museli jet...

Badlands 2

ano ano, toho dne se Jirka do Badlands ještě vrátil. Ne však se mnou, neb někdo musel v případě neštěstí zůstat naživu a odvézt ostatky..haha..Jirkovi totiž nestačila příhoda s bizonem, naopak ho to asi nakoplo a tak jel ještě se dvěma mladíkama rančerama hledat chřestýše. A co myslíte moji rádcové, našli?...Našli:)))) Tentokrát si dal ale náš fotograf pozor a pořídil nádherné fotky bez ohrožení svého života...

No a foto na závěr? Dnes ukázka naší nové cowgirl a cowboy image: :))))

7.srpna

Už několik dní tu panuje motorkářská nálada, neb se zde jako každý rok pořádá největší sjezd tvrdých hochů na světě... (ano tati, tady, v prdeli USAJ J ) Tolik motorek jsem si nikdy pohromadě ani neuměla představit, všude humbuk, smrad oleje, ale je to nádhera, zvláště některé kousky… No a proto dnes, v den OFF, jsme se vydali do epicentra všeho dění, do města Sturgis.

Vydali jsme se společně s Radkem, Alčou (češi) a Světlanou (ruska) už v 7.30, neb jsme měli po cestě v plánu nějaké zastávky. Jako první byl Deadwood opět s návštěvou casina Kevina Costnera, tentokrát jsme placené parkování obešli tím, že jsme zaparkovali opodál u supermarketu. Do casina je vstup povolen až od 21 let, ale ačkoliv Světa této mety ještě nedosáhla, na pas půjčenej od Alči se tam bez problémů dostala...a že jsou si holky fakt podobný J (viz.foto, vlevo Alča, vpravo Světa). Casino jsme tentoktát prolezli poctivě, všechna patra i záchody, a musím říct “fakt dobrý“.

V Deadwoodu jsme měli ještě v plánu navšívit v casinu Silverado autogramiádu playmatesek, což se nám ale nějak nedařilo, neb měly holky neustále pauzy. Jeli jsme tedy na místní hřbitov, kde jsou pochovány takové osobnosti jako Calamity Jane nebo Wild Bill. Poté po další zastávce v Silveradu, kde  playmatky opět nebyly, jsme jeli hledat něco do žaludku.

Po delší cestě jsme konečně našli fastfood Subway (v Deadwoodu totiž fastfoody nejsou aby vydělávaly hotely…) U Subwaye jsme objevili i důl na zlato, který už jsme dvakrát předtím bezvýsledně hledali. Tak jsme pěkně pojedli i pokoukali a jeli zase zpět na playmaytky.

No a co vám budeme nalhávat, zklamání jako blázen, přišly dvě pěkný holky s velkýma prsama v tričku a džínech, sedly za stůl a tomu, kdo si koupil Playboye za 10$ se na něj podepsali. A my se tak těšili na kočky v tangách nahoře bez, se kterýma se vyfotíme... Kluci sotva udrželi slzy, my holky jsme si spravily chuť s chlapíkem opodál...pravděpodobně účastník soutěže Trosečník nebo tak něco (Surviver).

Po tom všem veselí i zklamání jsme vyrazili do Sturgisu. A tam se děly věci!!! Ženy neoděné po ulicích chodily, muži motorky dražili a Jirkovi oči z důlků se valily J